ban
HOME-CV                PUBLICATIONS                PROJECTS                COURSES UK (cze)               SUPERVISED STUDENTS (cze)
Na FHS UK jsem vedla tyto diplomové práce:

magisterské:

Hana Daňková - Kolektivní dům v Litvínově. Obhájeno 01. 09. 2014, výborně.
Abstrakt
Ve své práci se zabývám Kolektivním domem (též Koldům) v Litvínově mezi lety 1945-60. Tento dům s 352 byty pro více než 1000 obyvatel byl postaven v letech 1947- 57 místními chemickými závody jako zaměstnanecké bydlení pro rodiny s dětmi. Dům měl, za pomocí kolektivních zařízení, ulehčit rodinám péči o domácnost a o dítě, a také obyvatelům nabízet bohatý společenský život. Na základě vzpomínek informátorů, kteří Koldům obydlovali v 50. letech a stále zde žijí, jsem se pokusila popsat obydlování Koldomu, využívání kolektivních zařízení a také společenský život v domě. Ze vzpomínek informátorů vyplynulo, že tehdejší noví obyvatelé prostory Koldomu  a jeho vybavení využívali v souladu se svými životními styly. Některé služby nabízené obyvatelům se proto neujaly, jiné byly úspěšné. Vzhledem k nadstandardním bytům i dalším službám v Koldomu bylo toto bydlení informátory vnímáno jako statusově velmi významné, což už v současnosti neplatí. Společné pozitivní obrazy minulosti Koldomu fungují jako silný legitimizační prostředek společenství původních obyvatel Koldomu, mezi něž informátoři patří, a slouží i jako prostředek vymezování se k současnosti domu, která je v kontrastu k minulosti vnímána jako úpadková, zejména co se sociálních vazeb a materiálního prostředí týče.

Martina Prokopová - O syre z Mokrej, trochu inak. Obhájeno 14. 02. 2014, výborně.
Abstakt
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita.

Pirochová Klára - Vztah mladých Pražanů k chalupaření.Obhájeno 17. 09. 2013, velmi dobře.
Abstrakt
Diplomová práce se věnuje fenoménu chalupaření mladých Pražanů v současnosti. Autorka definuje chalupaření jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Východiskem práce je vlastní etnografický výzkum založený na metodě polo-strukturovaných rozhovorů, konkrétně na 30 rozhovorech realizovaných s chalupáři pro účely této práce. Doplňkovou metodou je metoda mentálních map a zúčastněného pozorování. Těžiště projektu spočívá nejen ve sběru rozhovorů a mentálních map s chalupáři, ale především v další analýze a interpretaci těchto sebraných dat. Práce se také věnuje historickému vývoji chalupaření od 19. století po současnost. Důležitým bodem je hledání důvodů a motivací, které přispěly k rozvoji a oblibě chalupaření a jak se tyto motivace změnily. Autorka se ve své práci zaměřuje na sdílení prostoru chalupy příbuznými a na specifické pracovní a volnočasové aktivity, které jsou na chalupě vykonávány. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že předpoklad, že otevření hranic po pádu železné opony a možnost cestovat do zahraničí povedou k úpadku chalupaření, se nenaplnil. Chalupařenínadále zůstává významným fenoménem v české společnosti a krajině. Mladí chalupáři mají zpravidla chalupu spojenou s příjemnými zážitky a jen neradi by ji v budoucnu prodávali, byť ji vnímají i jako určité břemeno, do kterého musí investovat peníze, čas a práci. 

Lenka Jůnová - Český ráj v perspektivě antropologie krajiny
. Obhájeno v LS 2012, velmi dobře.

Abstrakt
Práce pojednává o tom, jakým způsobem byla krajina nazvaná  Český ráj  nacionalizována. Nejprve se krátce zabývá tím, že původní  Český ráj – Paradies von Böhmen se nacházel na Litoměřicku, na území obývaném převážně Němci. V nacionálně vypjaté situaci v druhé polovině 19. století bylo nutné přesunout tento Český ráj do ryze české oblasti. Práce sleduje, jak se tato nová oblast hledala a co byly ony hlavní faktory pro lokalizaci nového Českého ráje do oblasti okolo Turnova. Hlavní těžiště práce je však ve sledování toho, jakým způsobem se naplňovala koncepce nacionální krajiny nazvané Český ráj. Sleduje, jakým způsobem se zacházelo s krajinou, aby se v ní materializovaly nacionální ideje. Pozadí práce tvoří takový přístup ke krajině, který v krajině vidí dva pohyby. Jeden pohyb v krajině je takový, kdy člověk působí na krajinu, v případě Českého ráje krajinu nacionalizuje a druhý pohyb je opačný, kdy krajina působí na člověka. Práce je zaměřena zejména na období od 80. let 19. století do období krátce před první světovou válkou.

Pavla Klouzalová - Bleší trh Kolbenova: Trh jako prostor, trh jako organismus. Obhájeno v LS 2010, výborně.
Abstrakt
Ve své diplomové práci  Bleší trh Kolbenova, trh jako prostor, trh jako organismus zkoumám, jaká je v očích návštěvníků povaha tohoto místa. Tvrdím, ţe o trhu je moţné hovořit jako o organismu, který nepřetrţitě reaguje na podměty přicházející jak z okolí, tak od vlastních aktérů trhu. Podoba trhu je určována čtyřmi hlavními prvky: prostorem, ve kterém se trh koná, temporální stránkou trhu a jejím vlivem na modifikaci tohoto místa,zde nabízenými věcmi a samotnými nakupujícími. Na základě analýzy dat, pro jejichţ sběr jsem převážně využila zúčastněné pozorování a polostrukturované a náhodné rozhovory, jsem došla k závěru, že díky navzájem se ovlivňující povaze všech těchto čtyř hledisek bleší trh Kolbenova  není pevným uskupením, ale neustále se měnícím uspořádáním výše zmíněných prvků, které reaguje na každou změnu.

 
bakalářské:

Charlota Santini - Výběhy šelem v pražské zoo očima návštěvníků. Obhájeno 29.1. 2015, velmi dobře.
Abstrakt
Lidé jsou fascinováni zvířaty již od počátků lidstva. Jejich touha zvířata pozorovat a posléze i vlastnit vedla ke vzniku dnešních zoologických zahrad, které jsou jednou z nejnavštěvovanějších zábavních a vzdělávacích institucí současnosti. Hlavní problematikou zoologických zahrad je etická otázka jejich držení zvířat v zajetí pro komerční a edukativní účely. Cílem práce bude prozkoumat názory lidí na výběhy zvířat v Pražské zoo, především jak výběhy vnímají, co ovlivňuje jejich preference, jak si představují ideální výběh a jaký mají názor na držení zvířat ve výbězích. Jako reprezentativní skupina zvířat bude zvolena skupina šelem, která je krásnou ukázkou variability jednotlivých tvorů a kontrastu jejich lovecké povahy se životem v zajetí.

Pavlína Zemenová - Představy Čechů o Francouzích
. Obhájeno 06. 02. 2014, velmi dobře.
Anotace
Bakalářská práce „Představy Čechů o Francouzích“ se zabývá předsudky a představami o Francouzích, které se vyskytují v podvědomí Českého národa. Práce obsahuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola je zaměřena na definování důleţitých pojmů týkajících se této problematiky. Druhá kapitola obsahuje dvě části, které se soustředí na sběr předsudků, výběr těch nejčastější a jejich popis. Ve své práci jsem pouţila 28 obecně nejčastěji se vyskytujících předsudků, které jsem následně rozdělila do podskupin, z nichţ jsem podle potřeby zvolila několik konkrétní předsudky. V praktické části jsem se zaměřila na kvantitativní výzkum, který má za cíl zjistit, jaké předsudky se nejčastěji u Čechů vyskytují a jak se liší v závislosti na znalostech o Franci, na jejich vzdělání a na věku. K tomuto účelu jsem pouţila jednak volný dotazník a dotazník se škálou, na kterých vyjadřovali respondenti své postoje.

Barbora Miková - Tělo a tanec (v sociálněvědné perspektivě): formování a vnímání těla tanečníka. Obhájeno 20.09.2013, velmi dobře.
Úvod (zkrácený)
(...) Ve svém projektu jsem se rozhodla zkoumat problematiku vlivu představ o ideálním těle tanečníka (nadále budu požívat termín „tanečník“ jako všeobecný termín pro tanečníky muže i ženy) na tanečníky, kteří se mají v budoucnu stát profesionály. (...) V odborné literatuře existuje určitá představa ideálního estetického těla tanečníka, která je studentům konzervatoře velmi silně vnucována. Tuto představu hodlámkonfrontovat se svým zúčastněným pozorováním v prostředí taneční konzervatoře a s daty z neformálních rozhovorů se studenty vybrané skupiny konzervatoře. Předpokládala jsem, že tato preferovaná idea či vnucovaná představa, jak má tělo tanečníka vypadat, mění postoj studentů k jejich vlastnímu tělu. Tento můj předpoklad se stal základem pro výzkumné otázky, na které v práci snažím na základě analyzovaných dat odpovědět. Idea byla taková, že pokud se potvrdí, že ke změně došlo, bude mne zajímat také její průběh, čili jak se tato změna projevovala v čase. To samozřejmě obnášelo dlouhodobější zkoumání terénu. Data jsem sbírala v průběhu dvou let. Vzhledem k tomu, že jsem do tohoto problému hluboce zainteresována, musela jsem si vytvořit určitý odstup a nadhled, abych průběh pozorování a rozhovorů neovlivňovala svými subjektivními prožitky.

Nikola Šafaříková - Analýza získávání a formování publika současného tance. Obhájeno 20. 09. 2013, dobře.
Úvod (úryvek)
(...) V této práci se zabývám tanečním publikem a jeho chápáním a zájmem o tanec. Přesným tématem mé práce je analýza strategie jak oslovit a přitáhnout taneční publikum v Praze, potažmo jak se organizace, zabývající se tancem, snaží formovat své diváctvo.

Andrea Mansius Bártová - Fenomén Route 66: Co pro Čechy znamená poznat "pravou" Ameriku
. Obhájeno v ZS 2012, dobře.

Anotace
Route 66 není jen zajímavým označením jedné americké silnice, která se vyznačuje rekordní délkou téměř 4 000 km, která protíná 8 amerických států, 3 časová pásma, několik indiánských území, rozmanitou krajinu a která se honosí, na americký kontinent, úctyhodným „stářím“ 86-ti let, ale jde o pojem a konkrétní ideou naplněný fenomén,jehož poselství se rozšiřuje mezi lidmi po celém světě. Tato bakalářská práce pojednává o fenoménu Route 66 v českém kontextu a odpovídá na výzkumnou otázku: „Co pro Čechy znamená poznat „pravou“ Ameriku“. Práce přináší základní fakta o Route 66, historický kontext a důvod jejího vzniku. Následuje pasáž, seznamující s prameny výzkumu, se zvolenou metodologií i s odbornými pojmy. Těžištěm práce je analýza pramenů – knih a výstavy o Route 66, z kterých bude zodpovězena výzkumná otázka.

Bedřich Čížek - Finanční krize v českém mediálním diskurzu. Obhájeno v LS 2012, výborně.
Úvod (zkrácený)
Tématem této bakalářské práce je zkoumání prezentace tzv. světové/globální finanční krize (dále jen „finanční krize“) v českém mediálním diskurzu (mediální diskurz finanční krize). Soudobá finanční krize je zásadním fenoménem našeho století a ovlivňuje společnost nejen ve státech, ve kterých přímo vznikla, resp. se v nich přímo projevila, ale také na globální úrovni. Finanční krize byla tématem řady publikací a článků z oboru ekonomie, resp. politické ekonomie (viz např. Kolb 2011, Herlin 2010 a Béchu 2010) a informace o jejích jednotlivých fázích a důsledcích plnily a stále do jisté míry plní stránky novin v zásadě každý den. Finanční krize však není podle mého názoru pouze ekonomickým, politickým a historickým fenoménem. Vedle odpovídání na otázky, co se stalo a jak s tím naložit, je velmi podstatné tázat se a odpovídat také na to, jak se o tom, co se stalo, a případně o návazných politických řešeních, mluví ve veřejném prostoru a jak jsou v něm klíčové události, aktéři a příběhy prezentovány a (tím) především společensky konstruovány. Problematika sociální konstrukce finanční krize je z hlediska společenské vědy podle mého názoru v určitém ohledu podstatnější, než snaha o nalezení jejích ekonomických a politických příčin, neboť i politická řešení jsou, zdá se, přijímána spíš s ohledem na diskurz finanční krize, než na základě ekonomických teorií a jejich empirických ověření, a tato bakalářská práce by proto měla přispět k poznání utváření fenoménu finanční krize v českém mediálním diskurzu, přičemž diskurz1 považuji za koncept pro společenskou vědu relevantní [Vávra 2008: 204, viz také monotematické číslo Sociologického časopisu 2/2006], stejně jako předpoklad, že mediální produkce představuje specifickou formu textů, která je velmi vhodná ke společenskovědnímu zkoumání. Novinové články jsou přitom jedním z hlavních předmětů diskurzivně - textuálních analytických metod mediálních studií, zejména díky významné roli, kterou hrají v každodenním životě většiny lidí, jejichž znalosti a představy o světě jsou odvozeny převážně právě z informací zprostředkovávaných masovými médii [van Dijk 1991: 110].

Kristýna Biláková - Internet a utváření sociálních sítí u zdravotně postižených osob. Obhájeno v LS 2011, velmi dobře.
Úvod (zkrácený)
(...) Ve  své  diplomové  práci (...) se zabývám užíváním  internetu  k  utváření sociálních sítí  vybraných  zdravotně  postižených respondentů. Postižení  respondentů  bylo  vrozené  i  získané,  tělesného,  vnitřního  a  zrakového  typu. (...) Zajímala jsem se  zejména  o  to:  „Zda  a  jak  respondenti  užívají  internet  k utváření  či  formování  svých sociálních  sítí?“ Jaké  jsou  jejich  silné  a  slabé  vazby  v  sociální  sítích  off-line  a on-line? Zajímalo mne zda prostřednictvím internetu sociální sítě utvářejí, udržují, rozšiřují spíše než v tzv.  „off-line  realitě“,   zda  dochází  k  přesouvání  sociálních  sítí  vytvořených  on-line  do reality skutečné (off-line reality). Chtěla jsem se rovněž dozvědět zda využívají  anonymitu, kterou internetové prostředí nabízí v nějaké souvislosti se svým zdravotním postižením. Také mne  zajímalo  zda  se  respondenti  na  svých  mateřských  fakultách  znají  s jinými  zdravotně postiženými studenty. Téma jsem zkoumala prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, a takto získaná data jsem dále doplnila sběrem sekundárních dat institucionálního a osobníhocharakteru a rovněž daty získanými pročítáním relevantní sekundární literatury.


Na FHS UK v současnosti vedu tyto diplomové práce:

magisterské:


bakalářské:
Radka Planková - Veřejný prostor Prahy a občanská angažovanost, zadáno 2013.

Na BSHV FHS UK jsem vedla tyto tyto překlady:
Kristýna Biláková - Ben-Ze'ev, Aaron: Love Online: Emotions on the Internet. Obhájeno v LS 2011, velmi dobře.

(aktualizováno 30. 1. 2015)